Krajská hospodářská komora Střední Čechy
Projekt Vzdělávejte se

Historie řemesla - Truhlář

thumb

Truhlářství je velmi staré řemeslo, které dosáhlo neobyčejné dokonalosti už ve starém Egyptě, tradiční truhlářské nářadí (dláto, pila, hoblík atd.) je totiž známo už od starověku.

V Evropě se truhláři rozšířili ve středověku, kdy si i prostí lidé začali pořizovat nábytek. Až do 12. století existovalo truhlářství současně s tesařstvím a obě tato dnes rozdílná řemesla byla tehdy jedním. Za použití poměrně jednoduchých nástrojů, jakými byly sekery, dláta, nebozezy a pily, zhotovovali truhláři stále náročnější výrobky a tak časem došlo k určité specializaci. Ve Francii se jejich práce dělila na truhlářství běžné a truhlářství umělecké, v Německu na truhlářství nábytkové.

V nově vznikajících městech ve 13. století se uplatňovali truhláři při stavbách městských domů, nebo kostelů. V této době však byli více označováni jako stolaři, a to z toho důvodu, že zhotovení stolů se považovalo za jejich hlavní práci. V roce 1419 bylo v Praze napočítáno 18 stolařů, zatímco truhlář (tedy odborník, který zhotovoval truhly) tu byl jen jediný.

V roce 1500 se tato organizace rozdělila, truhláři se osamostatňují a jméno stolařů mizí. Truhlářství se specializovalo i nadále, a tak postupem času existovali vedle stolařů také stoličníci, lavičníci, kolebečníci nebo postelníci.

V dnešní době rozdělujeme truhlářství do čtyř skupin a to: nábytkové truhlářství, stavební truhlářství,umělecké truhlářství a modeláře.